Grantový projekt GAČR 101/95/0087 (1995-1997)

Metody optimalizace dynamicky namáhaných konstrukcí s požadovanou únavovou životností

Navrhovatel:
Prof. Ing. Miroslav Balda, DrSc. (CDM)
Spolunavrhovatel:
Prof. Ing. Vladimír Zeman, DrSc. (ZČU)
Ing. Miloslav Kepka, CSc. (ŠKODA Výzkum Plzeň)

Projekt se zabýval problémem navrhování optimálních konstrukcí zcela zaručujících provozní životnost. Matematický model konstrukce byl podroben charakteristickým buzením a jeho parametry byly měněny s ohledem na minimální hmotnost konstrukce při zajištění únavové životnosti. MKP model konstrukce vyjadřuje stav nominální napjatosti. Vliv koncentrátorů byl vzat v úvahu respektováním vhodných součinitelů koncentrace. Bylo nalezeno optimální řešení s ohledem na akceptovatelný výpočtový čas na osobním počítači.

šipka zpět


Grantový projekt GAČR 101/97/0226 (1997-1999)

Diagnostické vybavení pro monitorování zbytkové únavové životnosti strojních částí vibrujících za rotace

Navrhovatel:
Ing. František Vaněk, CSc.
Spolunavrhovatel:
Prof. Ing. Miroslav Balda, DrSc. (CDM)

Tento problém byl řešen na několika odděleních. Podílem Centra je vytvoření originální metody pro rekonstrukci podvzorkovaných signálů vibrací turbínových lopatek a vytvoření návrhu na vyhodnocování únavové životnosti sady lopatek. Současně požadavek na únavová data použitého materiálu bude využit v budoucnosti pro odhad zbytkové provozní životnosti.

šipka zpět


Grantový projekt GAČR 101/99/0103 (1999-2001)

Únava strojních součástí při víceosém namáhání se synchronizovanými a fázově posunutými složkami napětí

Navrhovatel:
Prof. Ing. František Plánička, CSc. (ZČU)
Spolunavrhovatel:
Prof. Ing. Miroslav Balda, DrSc. (CDM)

Cílem projektu je získat hlubší a přesnější poznatky týkající se mechanismu poškozování ocelových strojních částí ve spojení s výsledky zjišťování jednoosé napjatosti a v kontextu s výzkumem víceosé únavy ve světě. Experimenty probíhají na zařízení umožňujícím zatěžování synchronizovaným tahem-tlakem a krutem. Proměnné parametry zatěžování jsou poměr jednotlivých složek napětí a jejich fázové posunutí. Použitím experimentálních podmínek v blízkosti koncentrátoru jsou formulovány kritéria pro mezní stavy.

šipka zpět


Pilotní projekt ÚT AVČR 10/4U (1998)

Vliv plazmatických povlaků typu TiN a WC-17%Co na únavu ocelového substrátu

Hlavní řešitel:
Doc. Ing. Jaroslav Kermes, CSc.
Spolunavrhovatel:
Ing. Josef Kruncl

Projekt se věnoval experimentálnímu výzkumu vlivu plazmatických povlaků TiN a WC-17%Co na únavovou životnost standardních vzorků při harmonickém namáhání. Cílem těchto zkoušek bylo získání dat popisujících vliv plazmatických povlaků na únavovou životnost vzorků.

šipka zpět


Pilotní projekt ÚT AVČR 10/5U (1999)

Únava ocelového substrátu s plazmatickým povrchem typu TiN a WC-17%Co při náhodném zatěžování

Hlavní řešitel:
Doc. Ing. Jaroslav Kermes, CSc.
Spolunavrhovatel:
Ing. Petr Hora

Projekt vyřešil problém únavové životnosti ocelového substrátu se dvěma plazmatickými povlaky typu TiN a WC se 17%Co. Prběh zatěžování byl normální ergodický náhodný úzkopásmový proces s charakteristickou frekvencí 15 Hz a faktorem nerovnoměrnosti rovným 0,7.

šipka zpět


Pilotní projekt ÚT AVČR 10/6U (2000)

Akreditace laboratoře únavového poškozování

Hlavní řešitel: Ing. Jaroslav Svoboda

Projektem byly završeny přípravné práce, jejichž cílem bylo získat akreditaci pro laboratoř únavového poškozování CDM. Laboratoř získala osvědčení na kvalifikované provádění únavových zkoušek kovových vzorků a plastů.

šipka zpět


Pilotní projekt ÚT AVČR 10/7U (2000)

Využití spektrální výkonové hustoty při predikci životnosti konstrukce namáhané širokopásmovým náhodným procesem s Gaussovským rozdělením amplitud

Hlavní řešitel: Ing. Jaroslav Svoboda

Cílem projektu bylo zjistit, zda existuje korelace mezi tvarem výkonové spektrální hustoty a únavovou životností dynamicky namáhaných konstrukcí. Práce provedené na vzorcích z materiálu E 460 prokázaly, že v oblasti šíření krátkých trhlin a v oblasti formování dlouhých trhlin ovlivňuje životnost konstrukce rozložení přiváděného výkonu na jednotlivých frekvencích aplikovaného zatížení.

šipka zpět